Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku ze dne 13. 5. 2020 (č. j. 8 Afs 58/2019–48) vyjádřil ve prospěch daňových poplatníků, když odmítl dosavadní výklad finanční správy v otázce prodlužování lhůty pro stanovení daně v případě tzv. řetězení daňových ztrát, kterou NSS označil jako nezákonnou. Dle zákonné úpravy platí, že pokud poplatník daně z příjmů vykáže ve zdaňovacím období daňovou ztrátu, může ji uplatnit v následujících pěti zdaňovacích obdobích jako položku odčitatelnou od základu daně (§ 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů). Vykázání daňové ztráty však ovlivňuje lhůtu pro stanovení daně (§ 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů). Zjednodušeně platí, že po uplynutí lhůty pro stanovení daně se daň/daňová ztráta za dané zdaňovací období stává konečnou a nemůže být změněna (ať už ze strany poplatníka, nebo správce daně). Standardní lhůta pro stanovení daně dle daňového řádu činí 3 roky a začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání. V určitých specifických situacích se tato lhůta prodlužuje.
Číst více