Blog

Vážení,

rádi bychom Vás informovali o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) 6 Afs 273/2022 – 43 ze dne 13. prosince 2023. Rozsudek je dalším na téma souběhu oprav a technického zhodnocení v jednom účetním období.

O co se v soudním sporu jednalo?

Společnost provedla rozsáhlé stavební práce (rekonstrukci) hotelového objektu, zohledněného jako technické zhodnocení. Vedle rekonstrukce provedla opravu kamerového systému, topení a koberců (nezohledněných jako technické zhodnocení).

Správce daně došel k závěru, že všechny provedené činnosti bylo nutné posoudit jako technické zhodnocení, proto společnosti doměřil daň (v souvislosti s povinnostmi ve vztahu k DPH, konkrétně ve vztahu k úpravě odpočtu DPH dle § 78 odst. 4 písm. a) a dalších, jelikož došlo k osvobozenému prodeji hotelového komplexu).

Společnost zastávala názor, že plnění spočívající v opravě topení, koberců a kamerového systému nebyla věcně ani časově spojena se stavebními úpravami (rekonstrukcí). Zároveň provedenými opravami bylo pouze odstraněno fyzické opotřebení.

Krajský soud vyhověl žalobě ze strany společnosti, když odmítl paušální aplikaci judikatury Nejvyššího správního soudu, že veškeré výdaje, které jsou prováděny v rámci jedné investiční akce, musejí být vždy a za všech okolností posouzeny jako technické zhodnocení. Krajský soud se zároveň ani neztotožnil se závěrem správce daně, že za technické zhodnocení musejí být vždy považovány i výdaje na jiné práce, které investiční akci předcházely.

Vyjádření NSS

Dle Nejvyššího správního soudu obecně platí, že jsou-li stavební úpravy prováděny v rámci jedné stavební akce (tj. v rámci komplexně prováděných stavebních prací, které tvoří z hlediska věcného a časového i z hlediska účelu jeden celek) a směřují-li ke změně technických parametrů a způsobu využití nemovitosti, není nutné u každé dílčí úpravy zkoumat jejích charakter.

NSS však zdůraznil, že takovou soudní praxi (vycházející např. z 10 Afs 104/2018-40) nelze paušalizovat a vykládat ji mechanicky. Klíčové je, aby plnění představovala logický celek z hlediska věcného i časového rozsahu a z hlediska účelu. Každý případ je tak nutné hodnotit individuálně a za pomoci dostatečně průkazných důkazních prostředků.

V uvedené věci se NSS přiklonil k názoru Krajského soudu a společnosti vyhověl. NSS souhlasil s tvrzením, že posuzované práce (opravy) neměly časovou ani věcnou vazbu s rekonstrukcí. Nadto Nejvyšší správní soud konstatoval, že havarijní stav nemovitosti není rozhodujícím faktorem pro posouzení, zda se jedná o opravu či technické zhodnocení; dle NSS by měl být daňový subjekt schopen prokázat stav před úpravami s novým stavem.

Rozsudek tak v zásadě potvrzuje, že v rámci posouzení stavebních úprav je vždy nutné ke každému případu přistupovat individuálně a nelze veškeré provedené práce automaticky klasifikovat jako technické zhodnocení.

Michaela Kozminská
kozminska@carksonhyde.cz