Vážení,
rádi bychom Vás seznámili s rozsudkem Nejvyššího správního soudu („NSS“) č.j. 10 Afs 206/2023 – 44 ze dne 29. 08. 2024. V rozsudku se NSS opětovně zabýval definicí stavebního pozemku pro účely DPH. Tentokrát šlo o prodej pozemku mezi společností a jediným jednatelem a vlastníkem. Společnost posoudila prodej pozemku jako osvobozený od DPH, zatímco správce daně došel k opačnému závěru a společnosti doměřil daň. Nejvyšší správní soud se ztotožnil se správcem daně, jenž pozemek správně posoudil jako pozemek stavební.
O co šlo v uvedeném rozsudku?
Žalobkyně prodala pozemek jednateli a z daného plnění neodvedla DPH, jelikož považovala prodej pozemku za osvobozený dle § 56 zákona o DPH. Z daného ustanovení vyplývá, že prodej pozemku je osvobozen od DPH, pokud pozemek netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a zároveň se nejedná o pozemek stavební. Stavebním pozemkem dle § 56 odst. 2 zákona o DPH je takový (zjednodušeně řečeno), na kterém má (pozemek je / byl předmětem stavebních prací / správních úkonů) nebo může být zhotovena stavba pevně spojená se zemí.
Vzhledem k tomu, že k okamžiku prodeje nebyly žalobkyní identifikovány konkrétní stavební práce ani žádný správní úkon vydaný za účelem zhotovení stavby pevně spojené se zemí, nepovažovala pozemek za pozemek stavební a transakci tak posoudila jako osvobozenou od DPH Pozemek tak podle žalobkyně nenaplnil definici stavebního pozemku ve smyslu zákona o DPH (ZDPH) a transakci tak považovala za osvobozenou od DPH.
Finanční úřad doměřil žalobkyni DPH s odůvodněním, že se jedná o dodání stavebního pozemku a plnění tak nemohlo být od DPH osvobozeno. Daňové orgány pokládaly za stěžejní územní plán obce, podle kterého se pozemek nacházel na ploše bydlení a považovaly tak pozemek za zastavitelný. V období prodeje rovněž probíhala v dané lokalitě výstavba novostaveb a pokládka inženýrských sítí. Kupující v rámci znaleckého posudku konal také úkony potřebné pro získání stavebního povolení. To bylo následně uděleno a na pozemku byl postaven rodinný dům.
Vyjádření NSS
NSS uvádí (s odkazem na rozsudek čj. 9 Afs 253/2018‑33), že ustanovení podle § 56 odst. 2 ZDPH musí být vykládáno v souladu s textací směrnice Rady 2006/112/ES. To znamená, že od DPH se osvobozuje dodání nezastavěného pozemku, který není určen k zástavbě. Členské státy tak musí mít ve svém zákoně přesně vymezenou definici stavebního pozemku, pod kterou budou spadat i nezastavěné pozemky, na kterých má být v budoucnu postavena stavba (tzn. jsou určeny k zastavění).
Dále NSS zdůrazňuje, že při posuzování zdanitelnosti plnění je nutno brát v úvahu i všechny další skutečnosti, a to včetně úmyslů smluvních stran týkající se daného plnění, i když nastanou až po datu uskutečnění plnění. NSS souhlasil s argumentací správních orgánů o irelevantnosti vymezení pozemku v katastru nemovitostí v době prodeje jako orná půda. Při zpracování znaleckého posudku byl pozemek považován kupujícím za stavební a realizace úkonů k získání stavebního povolení tak podporovala předpokládaný charakter transakce.
NSS dále potvrdil, že územní plán obce lze považovat za správní úkon ve smyslu § 56 ZDPH, a zároveň uvádí, že není nezbytné, aby stanovoval podmínky pro zhotovení konkrétní stavby. Jelikož na základě územního plánu obce byl pozemek určen k zastavění stavbou pevně spojenou se zemí (a bylo možné na něm tedy stavět), jednalo se o stavební pozemek podle § 56 odst. 2 písm. a) bodu 1 ZDPH.
V případě, že Vás k rozsudku zajímá více informací, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme!
Stela Bartošová
bartosova@clarksonhyde.cz