Blog

Vážení,

rádi bychom Vás seznámili s rozsudkem Nejvyššího správního soudu („NSS“) č.j. 5 Afs 220/2023 - 36 ze dne 16. 08. 2024. V uvedeném rozsudku se NSS zabýval pojmem bydliště použitým v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a návazností na splnění podmínek pro osvobození příjmů z prodeje nemovité věci.

O co šlo v uvedeném rozsudku?

Stěžovatelka obdržela příjem z prodeje rodinného domu, které v souladu s § 4 odst. 1 písm. a) ZDP osvobodila od daně z příjmů fyzických osob. Měla za to, že splnila podmínky pro osvobození, jelikož v nemovitosti měla bezprostředně před prodejem bydliště – v nemovitosti bydlela a užívala ji.

Výňatek § 4 odst. 1 písm. a) ZDP

(1) Od daně se osvobozuje

a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem;...

Rozhodnutí správce daně a Krajského soudu („KS“)

Podle správce daně nebyla podmínka bydliště bezprostředně před prodejem splněna a zahájil řízení k odstranění pochybnosti. Stěžovatelka svými důkazními prostředky (svědecké výpovědi apod.) dostatečně neprokázala, že měla v nemovitosti bydliště. Navíc opustila rodinný dům přibližně měsíc před tím, než došlo k podepsání smlouvy o prodeji nemovitosti, čímž nebyla naplněna podmínka bydliště bezprostředně před prodejem. Správce daně došel k závěru, že na příjem nelze aplikovat osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP a doměřil z tohoto příjmu z prodeje daň z příjmů fyzických osob.

KS se závěry správce daně souhlasil a uvedl, že důležitá je definice pojmu bydliště užitého v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.

Vyjádření NSS

NSS uvádí, že definice pojmu bydliště v rámci v § 2 odst. 4 ZDP nedefinuje obecný pojem bydliště, ale je nutno vycházet ze smyslu konkrétního ustanovení ZDP. Pojem bydliště použitý v § 2 odst. 4 ZDP je použitelný v souvislosti s ustanoveními v rámci daného paragrafu, která řeší otázku určení daňového rezidenství ve vztahu k České republice. Podle tohoto ustanovení je bydlištěm stálý byt poplatníka, ve kterém má úmysl trvale se zdržovat, je mu k dispozici kdykoli dle jeho potřeby. Podle NSS není dostačující prokázaní úmyslu trvale se před prodejem v bytě zdržovat po časově neomezenou dobu. To znamená, že pro účely osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP nelze aplikovat definici pojmu bydliště užitou v § 2 odst. 4 ZDP.

NSS odkazuje na rozsudek č. j. 2 Afs 4/2014-84, který se zaobírá právě osvobozením podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZDP. Smyslem tohoto osvobození je tak osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, ve kterém měl poplatník bydliště (centrum osobních a rodinných zájmů), a zároveň eliminace spekulativních prodejů. V případě, že poplatník nesplní podmínky pro osvobození, přejde na uplatnění obecného časového testu (5let/10let) pro osvobození dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

NSS také doplňuje, že to, zda poplatník má nebo nemá v nemovitosti nahlášen trvalý pobyt, automaticky neznamená, že v dané nemovitosti trvale bydlí.

K podmínce „bezprostředně před prodejem“ se NSS vyjádřil, že neexistuje obecná definice tohoto pojmu. Podle NSS poplatník, který nemovitost prodává, nemusí v nemovitosti do dne faktického prodeje bydlet. Je akceptovatelné, že daňový subjekt potřebuje nějakou dobu na vyklizení apod. Důležité je však splnit, že tato nemovitost není užívána jiným způsobem, např. pronajímána a podobně.

V případě, že se Vás daná problematika týká, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme!

Stela Bartošová
bartosova@clarksonhyde.cz