Blog

Od 1. ledna 2024 vstoupila v účinnost směrnice OECD implementující pravidla Pilíře 2 iniciativy BEPS 2.0 (The Directive on Top-Up Taxes for Large Multinational Groups and Large Domestic Groups  - 15% minimální úroveň zdanění). Cílem Směrnice je, aby nadnárodní skupiny platily spravedlivý podíl daní bez ohledu na to, kde působí, a přestaly přesouvat zisky do států, kde nepodléhají žádnému nebo jen nízkému zdanění.

V České republice byl dne 29. 12. 2023 vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny. Tento zákon je účinný od 31. 12. 2023. Prvním zdaňovacím obdobím, na které se tento zákon vztahuje, je období od 1.1.2024 a dále. Některá ustanovení zákona jsou účinná až od 31.12.2024.

Zákon definuje v českém daňovém systému dvě nové přímé daně – přiřazovanou dorovnávací daň a českou/vnitrostátní dorovnávací daň. Cílem zaváděných dorovnávacích daní je zajistit minimální efektivní úroveň zdanění velkých nadnárodních skupin a velkých vnitrostátních skupin.

Přiřazovanou dorovnávací daní budou zatíženy mateřské entity velkých společností (s konsolidovanými ročními výnosy vyššími než 750 mil. EUR nejméně ve dvou ze čtyř po sobě jdoucích předcházejících účetních obdobích), pokud je jejich celkové efektivní zdanění nižší než 15 % (za určitých podmínek lze daňové zatížení přenést na členskou entitu).

Zákon zavedl českou vnitrostátní dorovnávací daň, jejímž účelem je zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území. Česká dorovnávací daň zajišťuje, aby příjmy ze zdrojů na území ČR byly zdaňovány v tomto státě. Poplatníky jsou české společnosti/stálé provozovny, které patří do velké nadnárodní nebo tuzemské skupiny. Povinnost podat daňové přiznání k české vnitrostátní dorovnávací dani stíhá poplatníky pouze v situaci, kdy vzniká nadnárodní mateřské entitě povinnost platit za Českou republiku přiřazovací dorovnávací daň (která tímto bude vypořádána u poplatníků v ČR rozdělením mezi lokální české poplatníky ze skupiny).

Zákon o dorovnávacích daních též umožňuje aplikovat přechodné/trvalé výjimky (tzv. bezpečné přístavy) jak na přiřazovanou dorovnávací daň, tak i na vnitrostátní dorovnávací daň.

Výpočet dorovnávací daně vychází z čistého zisku stanoveného dle IFRS, případně v souladu s jiným přijatelným schváleným rámcem účetního výkaznictví, které zákon definuje (účetní zásady obecně uznávané v členském státě EU, v členském státě Evropského hospodářského prostoru a ve významných třetích zemích vyjmenovaných v zákoně). Tento čistý účetní zisk se následně upravuje o vybrané položky. V případě, kdy český daňový subjekt je příjemcem významných investičních pobídek nebo odpočtů na dani (např. na výzkum a vývoj), nebude možno pro účely výpočtu dorovnávací daně tyto odpočty uplatnit.

Zdaňovacím obdobím pro přiřazovanou dorovnávací daň i pro českou dorovnávací daň je účetní období, za které nejvyšší mateřská entity sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. Nesestavuje-li mateřská společnost konsolidovanou účetní závěrku, je zdaňovacím obdobím kalendářní rok.

Správcem dorovnávací daně bude Specializovaný finanční úřad.

Pro české členské entity a organizační složky velkých nadnárodních a vnitrostátních skupin to znamená se ve spolupráci s mateřskou společností začít připravovat na plnění povinností v souvislosti s tímto zákonem.

Příspěvek shrnuje základní informace k dorovnávací dani, není však vyčerpávající a neklade si za cíl informovat o veškerých povinnostech pro poplatníky s tím souvisejících. Na poplatníky bude dopadat povinnost k podání daňového přiznání, stejně jako povinnost k dalším administrativním krokům (reporting atd.). Pokud se Vás daná problematika dotýká, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme!

Monika Ruprechtová                                   Michaela Kozminská
ruprechtova@clarksonhyde.cz                     kozminska@clarksonhyde.cz