Vážení čtenáři,
jak jsme Vás již informovali v krátkých aktualitách, ve VeKLEP byl 16. ledna 2024 zveřejněn návrh znění nového zákona o účetnictví (ZoÚ). Nový ZoÚ má nahradit současnou normu z roku 1991 a reflektovat dynamický vývoj v ekonomickém sektoru. Je zaměřen na zajištění transparentního zobrazení finanční situace, snížení administrativní zátěže, zjednodušení legislativy a zvýšení kompatibility s právem EU.
Návrh nového ZoÚ klade důraz na sloučení a sjednocení prováděcích předpisů do jedné zákonné normy. Klíčovou součástí je výslovné vymezení koncepčního rámce účetnictví, který podporuje věrné a poctivé zobrazení finančního stavu účetní jednotky a zároveň usnadňuje interpretaci účetních závěrek. Návrh zákona zdůrazňuje význam účetního výkaznictví nad samotným procesem účtování (obsah nad formu).
Záměrem předkladatele (Ministerstvo financí) je schválení zákona s účinností od 1. ledna 2025. Je ale velice pravděpodobné, že tuto účinnost nebude možné dodržet. K dnešnímu dni nebyl návrh nového ZoÚ ani zařazen do prvního čtení na jednání vlády. Účinnost je dále závislá také na implementaci nového ZoÚ do nových prováděcích vyhlášek a dalších souvisejících právních norem.
Doplňujeme, že některé změny byly uzákoněny samostatně s účinností od 1. 1. 2024, např. zavedení funkční měny, zprávy o udržitelnosti nebo zprávy o dani z příjmů. V tomto článku Vám představíme vybrané změny, které nový ZoÚ může ještě přinést:
Cíl a zásady účetního výkaznictví
Návrh nového ZoÚ hned na úvod definuje cíle a zásady účetního výkaznictví, čímž se prakticky snaží implementovat prvky, které využívá vykazování podle IFRS. Tato část obsahuje mimo jiné přesnou definici položek výkazů a nahrazuje položky závazky a jiná pasiva položkami dluhy a vlastní kapitál.
Účetní období
Pojem hospodářský rok nový ZoÚ nepoužívá, místo něj zavádí pojem individuální účetní období, které odpovídá 12 kalendářním měsícům. Pokud si účetní jednotka nestanoví jinak, bude její individuální účetní období odpovídat kalendářnímu roku.
Kategorizace účetních jednotek a povinnost auditu účetní závěrky
Návrh nového ZoÚ zahrnuje i zvýšení limitů pro kategorizaci účetních jednotek. Více o zvýšení limitů píše např. Komora auditorů České republiky zde. Limity byly valorizovány v souladu se směrnicí EU, viz níže:
Podle návrhu nového ZoÚ budou povinnému auditu podléhat:
- velké účetní jednotky,
- střední účetní jednotky a
- mateřské entity, které sestavují konsolidovanou účetní závěrku.
Z této povinnosti jsou v navrhovaném znění výjimky pro některé účetní jednotky v konkursu nebo podstupující reorganizaci.
Změny ve vykazování leasingu a nájmů
Podle důvodové zprávy k návrhu nového ZoÚ se přiblíží způsob vykazování pronájmů a leasingů u účetní jednotky standardům podle IFRS (IAS 17 Leasingy). Důležitá je nová definice pojmu aktiva. Aktivem se podle návrhu nového ZoÚ rozumí „stávající zdroj, který je schopný přinést budoucí ekonomický užitek a který má účetní jednotka v důsledku minulé skutečnosti pod svou kontrolou.“ Tato definice bude naplněna, pokud účetní jednotka bude schopna ovlivnit užívání tohoto zdroje a získávání ekonomického užitku, který je schopen přinést, a zabránit ostatním v užívání tohoto zdroje a získávání ekonomického užitku, který je schopen přinést. Pod touto definicí můžeme jasně chápat i dlouhodobý nájem nemovité věci. Důvodová zpráva dále uvádí příklady, kdy takové aktivum účetní jednotku opravňuje nebo jí umožňuje:
- obdržet smluvní peněžní toky nebo jiné aktivum,
- směnit aktiva s jinou stranou za výhodných podmínek atd.
Z uvedeného tedy vyplývá, že i právo dlouhodobě užívat například nemovitou věc (nájemní smlouva), bude u účetní jednotky nájemce vykázána v položce aktiv. Předpokládá se, že se toto aktivum bude odpisovat.
Současná hodnota peněžních toků
Pro oceňování aktiv nebo dluhů v podobě peněžitého plnění se splatností delší než jeden rok se nově použije ocenění peněžního toku současnou hodnotou. Současnou (diskontovanou) hodnotou peněžního toku se rozumí výše peněžité částky, která odpovídá budoucímu peněžnímu toku. Tato metoda zohledňuje faktor času pomocí stanovené úrokové míry.
Náklady na likvidaci jako součást pořizovací ceny aktiv
Další novinkou, kterou nový ZoÚ přinese, je možnost zahrnout do pořizovací ceny stálého aktiva náklady na jeho likvidaci (prostřednictvím rezervy na likvidaci aktiva). Tato možnost se nebude vztahovat na náklady na likvidaci v důsledku výroby zásob.
Mezitímní individuální účetní závěrka a zahajovací rozvaha při přeměně
Návrh nového ZoÚ upravuje také povinnost sestavovat účetní závěrku pro účetní jednotky zúčastněné na přeměně. Účetní jednotka zúčastněná na přeměně, která v důsledku přeměny nezaniká, a která ke dni předcházející rozhodnému dni přeměny nesestavuje řádnou účetní závěrku, bude nově sestavovat pouze mezitímní účetní závěrku a neuzavře tím účetní období. Tato účetní jednotka sestaví k začátku rozhodného dne přeměny zahajovací rozvahu a bude dále pokračovat v běžném účetním období.
Nový ZoÚ poměrně podrobně popisuje také situace, které se týkají konsolidovaných účetní závěrek a vykazování právě v souvislosti s návazností na IFRS. Cílem je, aby vykazování účetních dat za subjekty účtující podle českých účetních předpisů, bylo porovnatelné na mezinárodní úrovni.
Vzhledem k tomu, že návrh zákona v tuto chvíli ještě nemá přiřazeno číslo sněmovního tisku – není ani na programu jednání vlády, je otázkou, v jaké podobě a s jakou účinností bude zveřejněn ve Sbírce zákonů. O dalším vývoji legislativního procesu vás budeme informovat.
Marek Švanda Michaela Kozminská
svanda@clarksonhyde.cz kozminska@clarksonhyde.cz