V rámci boje proti daňovým únikům byla zavedena řada legislativních opatření, která mají ztrátám na daňových výnosech předcházet. Jedním z takových opatření je koncept ručení příjemce zdanitelného plnění za neodvedenou daň.
Koncept ručení za neodvedenou DPH je zakotveno v § 109 tuzemského zákona o DPH. Ustanovení stanoví podmínky, kdy se odběratel dostává do postavení ručitele za neodvedené DPH ze strany dodavatele.
Původně bylo dle české právní úpravy možné ručení po odběrateli vyžadovat jen v případech podvodného jednání na DPH (odběratel věděl nebo vědět měl a mohl, že daň nebude dodavatelem úmyslně zaplacena, nebo že se dodavatel úmyslně dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo že dojde ze strany dodavatele ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody).
Později bylo ručení za daň rozšířeno o další skutkové podstaty. Především na případy, kdy:
Tyto další případy (viz body výše) vzniku ručení jsou uvedeny ve zmíněném ustanovení samostatně (dle aktuálního znění zákona o DPH v odst. 2 a dále) a „zavinění“ v nich není výslovně zahrnuto. Jejich doslovné znění tak evokuje, že ručitelský vztah vzniká v těchto případech automaticky.
Judikatura
K případu vzniku ručení za neodvedenou DPH se nedávno vyjádřil Nejvyšší správní soud (NSS). Společnosti „ABC Kovopit-engineering“ vzniklo dle finanční správy ručení za daň neodvedenou dodavatelem z důvodu, že platba byla odběratelem poslána na bankovní účet, který nebyl finanční správou zveřejněn a zároveň částka překročila dvojnásobek částky, která presumuje bezhotovostní platbu.
V prvním stupni řízení krajský soud rozhodl, že pro vznik ručení musí být splněn tzv. vědomostní test, tj. v okamžiku uskutečnění plnění nebo poskytnutí úplaty odběratel věděl nebo vědět měl a mohl, že DPH nebude dodavatelem zaplacena.
Finanční správa s rozhodnutím krajského soudu nesouhlasila a podala kasační stížnost, v níž argumentovala, že podmínka vědomostního testu je splněna již samotným uskutečněním platby na nezveřejněný účet a upozornila, že existují postupy, kterými se společnost může vzniku ručení v takovýchto případech vyhnout.
NSS kasační stížnost zamítl a argumentaci finanční správy označil za absurdní. NSS se tak ztotožnil se závěry krajského soudu a uvedl, že společnost se úhradou platby na nezveřejněný bankovní účet nedopustila ničeho protiprávního a dále odkázal na judikaturu Evropského soudního dvora (SDEU).
SDEU svými rozhodnutími již dříve stanovil, že vnitrostátní opatření, která zavádí systém společné a nerozdílné odpovědnosti bez zavinění, jdou nad rámec toho, co je k ochraně plateb veřejného rozpočtu nezbytné. Přenesení odpovědnosti za zaplacení DPH na jinou osobu než daňového dlužníka, aniž nebylo této osobě umožněno zbavit se této odpovědnosti předložením důkazu o tom, že s jednáním daňového dlužníka neměla nic společného, je třeba považovat za neslučitelné se zásadou proporcionality.
V souvislosti s ručením za DPH Nejvyšší správní soud rozhodoval již v minulosti. V případu „KOVÁŘ plus s.r.o.“ rozhodl, že zaplacení na účet mimo tuzemsko bez dalších okolností nemůže samo o sobě založit ručitelský vztah přesto, že by k tomu tak doslovné znění zákona mohlo nasvědčovat.
Podobný je i rozsudek NSS v případu společnosti „Legios Loco a.s.“, ve kterém platba za plnění poskytnuta nespolehlivému plátci bez dalších okolností nebyla uznána jako dostatečný důvod pro vznik ručení za dodavatelem neodvedenou DPH. I v těchto případech tak NSS stanovil, že pro vznik ručitelského vztahu za neodvedenou DPH je podmíněno skutečností, že dodavatel věděl nebo vědět měl a mohl, že DPH nebude dodavatelem zaplacena.
Ne úplně přehledné vnitrostátní úpravě ručení za DPH se tak rozhodnutími NSS a SDEU dostalo jasnějšího výkladu. Platba za plnění poskytnutá na zahraniční účet, na nezveřejněný účet nebo platba poskytnutá ve prospěch nespolehlivého plátce DPH nezakládá sama o sobě ručení a je třeba splnění vědomostního testu, kdy je jasné, že dodavatel věděl nebo mohl vědět, že k odvedení daně do veřejných rozpočtů nedojde. Důkazní břemeno ohledně prokázání podvodného jednání na DPH a vědomostního testu u příjemce zdanitelného plnění vždy nese správce daně.
V případě jakýchkoliv dotazů se na nás, prosím, neváhejte obrátit.
