Blog

Vážení čtenáři,

v našem dřívějším příspěvku jsme Vás informovali o evropské iniciativě na poli sjednocení principů DPH u vnitrounijních dodávek se zbožím. Předstupněm plánovaného systému jsou tzv. „quick fixes“, které mají přispět k harmonizaci systému DPH.

Vzhledem k prodlevám v legislativním procesu v tuzemsku mohly daňové subjekty postupovat dobrovolně od 1. ledna 2020 dle přímého účinku směrnice Rady EU. Změny související s „quick fixes“ byly novelou do zákona o DPH již transponovány, a to s účinností od 1. září 2020. Od tohoto data jsou tak daňové subjekty povinny postupovat v souladu s tuzemským zákonem o DPH.

Shrnující informace k jednotlivým opatřením naleznete níže. Pro doplňující informace nás neváhejte kontaktovat, rádi Vám s případnými dotazy poradíme.

1) Zjednodušení pro „call-off sklady“

„Call-off sklad“ je sklad, ve kterém je zboží určeno předem známému odběrateli – dodavatel takový sklad doplňuje o zboží, které odběratel odebírá dle vlastní potřeby. V případě, kdy je takový sklad provozován prodávajícím, použijí se pravidla dle níže uvedeného. Naopak na situace, kdy se zbožím jako vlastník v rámci režimu „call-off skladu“ fakticky nakládá kupující (standardně ve zpracovatelském průmyslu), na takové situace by mělo doléhat základní pravidlo pro pořízení zboží z jiného členského státu.

Pravidla před implementací:

•    přesun zboží z EU do „call-off skladu“ v ČR (přemístění zboží z jiného členského státu EU do tuzemska za účelem jeho následného prodeje odběrateli) – plnění bylo pro odběratele (kupujícího) předmětem DPH z titulu pořízení zboží z jiného členského státu (den uskutečnění = den přemístění);
•    přesun zboží z ČR do „call-off skladu“ v EU (přemístění zboží do jiného členského státu EU) –pro dodavatele (prodávajícího) představovalo dodání zboží do jiného členského státu EU.

Pravidla po implementaci:

•    v případě dodávek z EU do „call-off skladu“ v ČR:

- přesun zboží do skladu (přemístění zboží z jiného členského státu EU) – není pro odběratele (kupujícího) pořízením zboží v ČR (není předmětem DPH);

- převod práva nakládat se zbožím jako vlastník (předání zboží odběrateli, např. vyskladnění) – takový moment je pro odběratele (kupujícího) pořízením zboží v ČR (je předmětem DPH);

•    v případě dodávek z ČR do „call-off skladu“ v EU:

- přesun zboží do skladu (přemístění zboží do jiného členského státu EU) – není pro dodavatele (prodávajícího) dodáním zboží za úplatu (není předmětem DPH);

- převod práva nakládat se zbožím jako vlastník (předání zboží odběrateli, např. vyskladnění) – takový moment je pro dodavatele (prodávajícího) dodáním zboží do jiného členského státu EU (plnění osvobozené od DPH s nárokem na odpočet daně – při splnění podmínek uvedených v bodech 3) a 4) tohoto příspěvku).

Upozorňujeme, že výše popsané pravidlo s sebou nese i související administrativní kroky a povinnosti pro dodavatele (např. časový limit pro uskladnění zboží, vedení evidence). V případě jejich porušení bude dodavatel povinen k registraci k DPH v zemi, ve které k dodání dochází, čemuž pravidlo primárně předchází.

2) Přiřazení přepravy u řetězových obchodů

Implementované změny se týkají situace, kdy přepravu zajišťuje osoba, která není prvním dodavatelem (tzv. prostředník, viz bod a)). Pro Vaši snadnější orientaci v problematice v bodě b) uvádíme dopady uskutečněné přepravy v ostatních případech.  

a) Přepravu zajišťuje tzv. prostředník

Pravidla před implementací: tuzemským zákonem o DPH neupraveno.

Pravidla po implementaci:

   základní pravidlo: odeslání nebo přeprava se přiřadí dodání zboží prostředníkovi – viz ilustrativní obrázek (subjekt B zajišťuje přepravu a není prvním dodavatele, tj. jedná se o prostředníka – přeprava je tak dle základního pravidla přiřazena prvnímu dodání).

Pozn.: jedná se pouze o ilustraci – tzv. prostředníkem může být i subjekt C; zvolená kombinace zemí představuje země, kde mají subjekty svá sídla 

•    výjimka ze základního pravidla: odeslání nebo přeprava se přiřadí dodání zboží uskutečněné prostředníkem – platí pouze v případě, kdy prostředník předloží svému dodavateli DIČ přidělené státem započetí přepravy. Ilustrace viz přiložený obrázek (subjekt B zajišťuje přepravu a není prvním dodavatelem, tj. jedná se o prostředníka; subjekt B zároveň sdělil svému dodavateli DIČ přiřazené v ČR).

Pozn.: jedná se pouze o ilustraci – tzv. prostředníkem může být i subjekt C; zvolená kombinace zemí představuje země, kde mají subjekty svá sídla

Upozorňujeme, že tato oblast nepojednává o třístranném obchodu, který má svá vlastní specifická pravidla.

b) Přepravu zajišťuje první dodavatel

Nová pravidla popsaná v bodě a) se aplikují pouze v situaci, kdy přepravu zajišťuje tzv. prostředník (subjekt, který není prvním dodavatelem). V případě, kdy přepravu zajišťuje první dodavatel v řetězci, na takové plnění se použijí standardní pravidla pro dodání zboží s přepravou (plnění osvobozené od daně při splnění podmínek uvedených v následujících bodech 3) a 4)).

3) Hmotněprávní podmínky pro osvobození plnění při dodání zboží do jiného členského státu EU

Pravidla zákona o DPH před implementací:

•       zboží je přepraveno / odesláno plátcem, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou;
•       odběratelem je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě.

Pravidla zákona o DPH po implementaci:

•       zboží je přepraveno / odesláno plátcem, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou;
•       odběratelem je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě;
•       odběratel sdělil dodavateli své DIČ pro účely DPH; a
•       dodavatel (plátce v ČR) uvede dodání zboží v souhrnném hlášení.

V této souvislosti z praktického pohledu k velké změně nedošlo – zakotvení nových podmínek by pro tuzemské plátce nemělo představovat žádnou zátěž.

4) Prokazování přepravy do jiného členského státu EU pro účely osvobození od DPH

Podmínky prokazování přepravy u intrakomunitárních plnění jsou přímo účinné vydáním nařízení Rady již od 1. ledna 2020, novelou byla pouze povinnost postupovat dle nařízení včleněna do zákona o DPH.

Pro prokázání přepravy (nutné podmínky pro osvobození) jsou nutné alespoň dva doklady, které si vzájemně neprotiřečí.

V případě, že:

•    dopravu zajišťuje prodávající (vlastními prostředky / zmocněná třetí osoba na jeho účet), je nutné doložit:

- alespoň dva přepravní doklady (například podepsaný doklad nebo nákladní list CMR, náložný list, faktura o letecké dopravě, faktura od dopravce); nebo

- kombinaci jednoho přepravního dokladu (viz předchozí bod) a jednoho „jiného“ dokladu (např. bankovní doklad potvrzující úhradu přepravy, pojistka na přepravu zboží).

•    dopravu zajišťuje kupující (vlastními prostředky / zmocněná třetí osoba na jeho účet):

Kromě dvou výše uvedených dokladů je nutné písemné potvrzení o přepravě (takové prohlášení má své předepsané náležitosti).

V praxi se velmi často objevují dotazy k tomu, jakými důkazními prostředky lze prokázat přepravu v případě, kdy přepravu zajišťuje dodavatel svými vlastními prostředky. V takovém případě je prakticky nemožné zákonné podmínky splnit. Jsme toho názoru, že správce daně by měl akceptovat i další důkazní prostředky, kterými lze samotnou přepravu prokázat i přesto, že nesplňují zákonné požadavky; tento názor však nelze garantovat. Nutno říci, že není vyloučeno, že Generální finanční ředitelství vydá metodický pokyn, kterým postup pro daňové subjekty objasní. Do té doby doporučujeme pro prokázání uskutečnění přepravy např. čestné prohlášení odběratele o převzetí zboží, důkazní fotografie či záznamy z GPS (v případě, že jím disponujete).

V případě dotazů se na nás neváhejte obrátit.

Tomáš Brůček
Daňový poradce, č. osvědčení 5113

Kristýna Balíková
Asistentka daňového poradce