Blog

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

v dnešní příspěvku o „ESG“ se budeme věnovat poslednímu pilíři , a to „G - správa a řízení společnosti“. Předchozí příspěvky na téma Směrnice CSRD a jednotlivé standardy naleznete rovněž na našich webových stránkách.

Definice třetího pilíře pochází z anglického výrazu „business conduct“ a ve své šíři obsahuje celou škálu aktivit. Ty jsou nejlépe popsány v Článku 29b směrnice CSRD (zde), který udává, že povinný podnik „upřesní informace, které mají podniky uvádět o těchto faktorech v oblasti správy a řízení:

1. úloha správních, řídících a dozorčích orgánů podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti a jejich složení, jakož i jejich odborné znalosti a dovednosti ve vztahu k plnění této úlohy či přístup těchto orgánů k těmto odborným znalostem a dovednostem;
2. hlavní rysy systémů vnitřní kontroly a řízení rizik podniku ve vztahu k podávání zpráv o udržitelnosti a k rozhodovacímu procesu;
3. etika v podnikání a firemní kultuře, včetně boje proti korupci a úplatkářství, ochrany oznamovatelů a dobrých životních podmínek zvířat;
4. činnosti a závazky podniku související s uplatňováním jeho politického vlivu, včetně lobbistických činností;
5. řízení a kvalita vztahů se zákazníky, dodavateli a komunitami dotčenými činností podniku, včetně platebních praktik, zejména s ohledem na pozdní platby malým a středním podnikům.“

Ve snaze vykazování zjednodušit rozhodla agentura EFRAG přesunout původní ESRS G2 do ESRS 1 (Obecné zásady), ESRS2 (Průřezové požadavky na zveřejňování informací) a ESRS G1 (Business conduct – Chování podniků s důrazem na přílohu A a B). Obecný přehled požadavků odvětvových standardů ESRS G je následující:

1. ESRS G1-1 Korporátní kultura a politika chování podniku;
2. ESRS G1-2 Managment vztahů s dodavateli;
3. ESRS G1-3 Předcházení a odhalení korupce a úplatkářství;
4. ESRS G1-4 Potvrzené případy korupce nebo úplatkářství;
5. ESRS G1-5 Politický vliv a lobbistické aktivity;
6. ESRS G1-6 Výplatní praktiky.

V této části je především důležité popsat strategie a mechanismy, jakými se dodržuje tzv dobrá praxe chování podniků. Nutné je také popsat, v jakých oblastech má společnost nedostatky, kde jsou identifikované příležitosti a rizika, a kde konkrétní strategie úplně chybí. Jedním z celosvětově doporučovaných nástrojů, které firmy často uplatňují v rámci „G“ je Úmluva Organizace spojených národů proti korupci (zde), kterou společnosti také přebírají do svého etického kodexu.

Typické KPIs týkající se správy a řízení jsou např. výdaje a pokuty za podání žaloby, výlohy za soudní spory související s protisoutěžním chováním, antimonopolní praktiky, školení zaměstnanců a managementu v adekvátních oborech, rezervy na preventivní opatření proti narušování hospodářské soutěže a příspěvky politickým stranám.

EU Taxonomie správy a řízení se zatím neplánuje a pravděpodobně ani plánovat nebude. Ačkoliv ESG reporting představuje navýšení administrativní zátěže společností, firmy aktuálně vykazující dle GRI standardů by měly být zároveň schopny vykazovat dle ESRS - a naopak s referencí na konkrétní GRI sekci. EFRAG a GRI to uvádí ve společném prohlášení, ve kterém tyto dvě instituce apelují na vzájemnou snahu o provázanost dvou standardů a slibují budoucí publikaci taxonomie slaďující tyto dva standardy. (zde).

Tímto dílem jsme zakončili sérii příspěvků věnovaných obecnému představení fenoménu ESG. I na dále Vás budeme informovat o novinkách a povinnostech z ESG světa, v případě dotazů nás neváhejte kontaktovat.

Jiří Vidiečan
vidiecan@edmutilitas.cz