Vážení,
rádi bychom Vás seznámili s rozsudkem Nejvyššího správního soudu („NSS“) č.j. 8 Afs 370/2021-43 ze dne 03. 10. 2023. V uvedeném rozsudku se NSS zabýval oznamovací povinností při vzniku osvobozeného příjmu plynoucí fyzické osobě („žalobkyně“) v souladu s § 38v odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“).
Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP
Aby poplatníkovi vznikla podle § 38v ZDP povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech musí splnit dvě podmínky:
Oznámení musí být podáno příslušnému správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání, za zdaňovací období, ve kterém poplatník příjem obdržel. V případě, že poplatník oznámení nepodá, správce daně může udělit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, a to až do výše 15 % z částky neoznámeného příjmu (v souladu s § 38w ZDP).
Povinnost podat oznámení nevzniká v případě, že si správce daně může údaje zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
O co šlo v uvedeném rozsudku?
Žalobkyně (jako fyzická osoba) nabyla převodem 12 podílových listů v souhrnné hodnotě 15,7 mil. Kč. Jednalo se o bezúplatný příjem žalobkyně, který byl osvobozený od daně z příjmů fyzických osob v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1. ZDP. Podílové listy byly označeny odlišnými identifikačními čísly (ISIN), žalobkyně je nabyla v rámci jednoho dne (na základě 12 příkazů banky), od jedné osoby (manžela).
Žalobkyně usoudila, že jí nevzniká povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech. Odůvodněním bylo, že ani jeden z podílových listů nepřekročil svou hodnotou limit 5 mil. Kč. Správce daně naopak posoudil hodnotu transakce za překročení limitu 5 mil. Kč (v souhrnné hodnotě) a vyzval žalobkyni k podání oznámení. Následně žalobkyni uložil pokutu (podle § 38w ZDP) ve výši 10 % z neoznámeného příjmu. Žalobkyně s platebním výměrem nesouhlasila a obrátila se na Krajský soud.
Podstatou sporu tak byl výklad pojmu „příjem“ uvedený v § 38v odst. 1 ZDP, který není v zákoně blíže specifikován.
Rozhodnutí Krajského soudu („KS“)
Podle KS uvedené ustanovení používá výraz „příjem“ v jednotném čísle. Jednotlivé příjmy tak nelze sčítat, ale je třeba je posuzovat jako samostatná plnění. Krajský soud také zhodnotil, že se nejedná soubor podílových listů (tedy o věc hromadnou podle § 501 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), který by žalobkyně úmyslně rozdělila do více plnění s úmyslem vyhnout se oznamovací povinnosti.
Podle KS se tak v uvedeném případě jednalo o 12 samostatných příjmů (investičních nástrojů), u kterých limit 5 mil. Kč nebyl překročen.
Odvolací finanční ředitelství nesouhlasilo se závěrem KS a podalo kasační stížnost na NSS.
Vyjádření NSS
NSS uvádí, že v rámci interpretace § 38v odst. 1 ZDP je nutno posuzovat příjem z hlediska jeho obsahu. Odkazuje se přitom na rozsudek NSS čj. 2 Afs 42/2005-136, který hledí na příjem jako na navýšení majetku daňového poplatníka. V daném případě tedy není podle NSS relevantní posuzovat, že šlo o 12 samostatných podílových listů (formu). Důležité je zhodnotit přijatou hodnotu (obsah), a tedy její dopad na zvýšení majetku poplatníka (v daném případě ve formě 12 podílových listů).
Za nerelevantní NSS považuje také argumentaci označení podílových listů různými identifikačními čísly. Jedná se o veřejnoprávní evidenční označení, kterým nelze podle NSS v kontextu posuzované věci argumentovat.
NSS se tak neztotožnil se závěry Krajského soudu. Dle Nejvyššího správního soudu jde závěr KS proti účelu oznamovací povinnosti v rámci ustanovení § 38v ZDP, jehož cílem je mj. zvýšení transparentnosti majetkových transakcí a boj proti daňovým únikům.
V případě, že se Vás daná problematika týká, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme!
Stela Bartošová
bartosova@edmutilitas.cz