16. 11. 2023

Rozsudek NSS – prokazování nákladů souvisejících s držbou podílu v dceřiné společnosti


Vážení,

rádi bychom Vás seznámili s nedávným rozsudkem Nejvyššího správního soudu („NSS“) ve věci 1 Afs 271/2021 – 90, HP TRONIC-prodejny elektro a.s. (dále jen „společnost“). V něm se NSS zabýval otázkou vyčíslení nepřímých nákladů na držbu podílů (mimo jiné), které jsou z povahy věci považovány za daňově neuznatelné náklady (§ 25 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů).

O co šlo v uvedeném rozsudku?

Společnost v souladu s § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP uplatnila v daňovém přiznání jako daňově neuznatelné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílů v dceřiných společnostech ve skutečné výši.

Správce daně na základě vyloučení přijatých dividend ze základu daně (v souladu s § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP) vyzval společnost k doložení výše přímých nákladů. Dále správce daně vyzval k prokázaní, že skutečná výše režijních (nepřímých) nákladů je nižší než 5 % příjmů z dividend a podílů na zisku. Na základě poskytnutých podkladů dospěl správce daně k závěru, že společnost dostatečně neodstranila jeho pochybnosti a doměřil daňovému subjektu daň z příjmů právnických osob a související penále.

Argumentace Odvolacího finančního ředitelství (OFŘ) a Krajského soudu („KS“)

OFŘ na základě odvolacího řízení souhlasilo s postupem správce daně s tím, že se společnosti nepodařilo prokázat, že režijní (nepřímé) náklady spojené s držbou podílu byly nižší než 5 % příjmů z dividend. Z důvodu opakovaných změn ve tvrzeních a nepodložení důkazových materiálů byla výpověď společnosti dle OFŘ nekonzistentní a nevěrohodná. To vedlo OFŘ k domněnce, že prokazování ze strany společnosti bylo účelové a neprokázala jak výši, tak způsob výpočtu skutečně vynaložených nákladů.

OFŘ také uvedlo, že v předložených kalkulacích nepřímých nákladů nebylo možné jasně určit klíč přiřazování nákladů připadajících na držbu podílů v dceřiné společnosti, z důvodu použití různých mechanismů přiřazování u jednotlivých nákladů. Podle OFŘ v případě, že společnost není schopná prokázat a odůvodnit mechanismus výpočtu, není možno akceptovat skutečnou výši režijních (nepřímých) nákladů.

Krajský soud naopak uznal, že námitky společnosti v dané věci jsou důvodné. Odkázal se rovněž na judikaturu NSS, podle které není možné vyčíslit přesnou hodnotu skutečných režijních (nepřímých) nákladů. Dle KS je důležité vytvořit srozumitelný algoritmus výpočtu, který společnost podle názoru KS v zásadě nabídla. Krajský soud tak věc vrátil OFŘ k dalšímu řízení, které napadlo rozsudek KS kasační stížností.

Vyjádření NSS

V úvodu rozsudku NSS uvádí, že v případě výpočtu nákladů, které nelze uznat jako daňově uznatelné, má daňový subjekt dvě možnosti. První možností je stanovit jejich výši na 5 % z příjmů z podílu na zisku. V případě, že má daňový subjekt za to, že tyto náklady jsou nižší, má právo stanovit jejich skutečnou výši. NSS však upozorňuje (a odkazuje na rozsudek č. j. 3 Afs 170/2019- 27), že prokazatelnost (důkazní břemeno) výpočtu a identifikace těchto nákladů je na straně poplatníka (§ 93 odst. 1 daňový řád).

Společnost nejprve tvrdila, že žádné nepřímé náklady související s držbou podílu nemá. Až po námitkách v rámci řízení se rozhodla doložit kalkulaci těchto nákladů. Kromě toho činila nahodilé odhady a změny v kalkulacích nebyla schopná řádně prokázat. Takovou kalkulaci není možné podle NSS považovat za věrohodný způsob dokazování a přirazení skutečných nákladů. NSS také zdůrazňuje, že není možné požít kalkulaci, která byla vytvořena pro jednu společnost k výpočtu nákladů u jiné společnosti s přerozdělením nákladů poměrnou aplikací.

Podle NSS je prokazování režijních (nepřímých) nákladů, které jsou spojené s držbou podílu v dceřiné společnosti, specifické. Z důvodu, že se jedná o daňově neuznatelné náklady, není možné daňovému subjektu uznat jen část nákladů, které daňový subjekt prokáže. Došlo by totiž k rozporu s podmínkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP (veškeré náklady jsou nižší než 5 % z příjmů z dividend).

Ze strany společnosti došlo pouze k odhadu skutečných nákladů, proto NSS souhlasí s aplikací paušální částky 5 %. Pokud daňový subjekt není schopen věrohodně prokázat skutečnou výši nákladů, je povinen v takovém případě vyloučit náklady v paušální výší 5 %. V opačném případě se jedná o cílené snižováni daňové povinnosti poplatníka.

Stela Bartošová                                               Michaela Kozminská
bartosova@edmutilitas.cz                                kozminska@edmutilitas.cz

Hledáme posily do týmu
ESG Metodik / Metodička Více
Clarkson Hyde