Možnost práce z domova („home office“) již není vnímána jako pouhý benefit zaměstnancům. V době, kdy byla nařízena protipandemická opatření, byla práce z domova jedinou možností, jak i přesto zabezpečit fungování firmy. I po jejím skončení se řada zaměstnavatelů k práci z domova uchyluje. Využití může být výhodné jak pro zaměstnavatele, tak pro samotné zaměstnance.
A jaké jsou daňové dopady v případě, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem na práci z domova domluví, Vám nastíníme v tomto příspěvku.
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem domluví na možnosti práce z domova, je zaměstnavatel povinen k náhradě výdajů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s výkonem práce. K aspektům práce z domova se v minulosti vyjádřilo Generální finanční ředitelství („GFŘ“), které potvrdilo, že v případě, kdy jsou splněny všechny podmínky zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen k náhradě výdajů vzniklých zaměstnanci. GFŘ konstatovalo, že takové náklady nemohou být zahrnuty ve mzdě či platu a v každém případě je na zaměstnanci, aby jejich vynaložení prokázal.
Výčet nejčastějších nákladů a jejich daňové dopady
Na straně zaměstnance je příjem osvobozen od daně (v případě stravenky bez omezení; v případě stravenkového paušálu do výše 70 % horní hranice stravného poskytovaného zaměstnancům odměňovaných platem při pracovní cestě 5-12 hod.).
Pokud v rámci směny zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hod., jedná se na straně zaměstnavatele o daňový náklad (v případě stravenky do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, max. však do výše 70 % horní hranice stravného poskytovaného zaměstnancům odměňovaných platem při pracovní cestě 5-12 hod.; v případě stravenkového paušálu bez omezení).
Možnost práce z domova a její konkrétní parametry doporučujeme vždy upravit v pracovní smlouvě / vnitřní směrnici. Je to důležité nejenom pro nastavení základních podmínek mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale také pro dopady, které z toho plynou. Zaměstnavateli může vzniknout např. i povinnost k cestovním náhradám. Dále, pokud by nebyla zaměstnavatelem rozvržena a ujednána pracovní doba při práci z domova, mohlo by to mít negativní dopady do možnosti poskytování příspěvku na stravování a pro jejich uplatnění v daňových nákladech zaměstnavatele.
Home office a stála provozovna
Je důležité upozornit, že home office může zapříčinit vznik stálé provozovny. Obecně a stručně se dá říci, že stálou provozovnou je místo k podnikání, prostřednictvím kterého je zcela nebo zčásti vykonávána ekonomická činnost podniku. Takové místo musí vykazovat stálost (mimo jiné).
Stálá provozovna, která by v ČR vznikla zahraničnímu podniku, zde bude považována za samostatný subjekt daně z příjmů právnických osob. A i naopak může tuzemskému podniku dle lokální legislativy a příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění takový výkon práce zapříčinit vznik stálé provozovny v zahraničí. Výnosy, které stálé provozovně vzniknou, pak budou zdaněny tam, kde se takové místo nachází.
K tomuto tématu vydala OECD Pokyny pro aplikaci smluv o zamezení dvojího zdanění a dopady pandemie Covid -19. Pokyn se vztahuje pouze a výlučně na situace vzniklé během pandemie Covid-19. Výjimečná a dočasná změna místa výkonu práce zaměstnance z důvodu daných pandemií Covid-19, včetně práce z domova, by dle Pokynu neměla pro jeho zaměstnavatele představovat vznik nové stálé provozovny.
Vždy je však nutné možnost vzniku stálé provozovny posuzovat individuálně s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které se daného případu týkají. Na otázku jejího vzniku při práci z domova nelze přímočaře odpovědět. Pouze tak upozorňujeme, že taková situace může nastat a vždy doporučujeme možnost vzniku stálé provozovny konzultovat a zhodnotit případné daňové dopady.
V příspěvku jsme nastínili základní informace, které se pojí s prací z domova. Pokud se Vás daná problematika týká, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.
Michaela Kozminská Soňa Bokorová
kozminska@edmutilitas.cz bokorova@edmutilitas.cz
