Víte, za jaká období si můžete uplatnit daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně? Máte ponětí o tom, že je možné daňovou ztrátu uplatnit zpětně, a to ještě před jejím pravomocným stanovením? Informace k danému tématu si přečtěte v našem článku.
Dne 1. července 2020 nabyla účinnosti novela zákona o daních z příjmů, která implementovala (kromě jiného) nový institut v podobě tzv. zpětného uplatnění daňové ztráty. Novela tak rozšířila možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně. Před nabytím účinnosti novely zákon umožňoval odečíst daňovou ztrátu pouze „dopředu“, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které daňová ztráta vznikla.
Zakotvení nového institutu umožňující uplatnění daňové ztráty i „zpětně“ není bezbřehé, je omezeno obdobím (2 roky zpětně) a výši (max. lze uplatnit v souhrnné výši 30 000 000 Kč).
Praktická aplikace zpětného uplatnění daňové ztráty
Prakticky to znamená, že např. pokud v přiznání za zdaňovací období 2021 vykážete daňovou ztrátu, můžete ji zpětně uplatnit za rok 2020 a/nebo za rok 2019, max. v souhrnné výši 30 000 000 Kč. Tímto není dotčena možnost uplatnění daňové ztráty v následujících 5 zdaňovacích obdobích.
Zpětné uplatnění daňové ztráty je nutné provést skrze podání dodatečného daňového přiznání, o vzniklý přeplatek lze požádat standardním způsobem.
Zákonná fikce podání dodatečného daňového přiznání
V rámci uvedené novely bylo do zákona zároveň implementováno nové ustanovení § 38zh. To zavedlo fikci data podání dodatečného daňového přiznání. Poplatník, který spolu s podáním řádného daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém daňová ztráta vznikla, podá současně i dodatečné daňové přiznání (uplatňující zpětně daňovou ztrátu), uplatňuje fakticky daňovou ztrátu před jejím vyměřením ze strany správce daně (vyměřovací řízení ze strany správce daně probíhá na základě údajů tvrzených poplatníkem v podaném daňovém přiznání).
Dle uvedeného ustanovení je pro takové případy stanovena zákonná fikce. Ta determinuje jako den podání dodatečného daňového přiznání den, kdy byla daňová ztráta pravomocně stanovena (pokud správce daně nezahájí kontrolní postupy, je daňová ztráta pravomocně stanovena ke dni zákonného termínu pro podání daňového přiznání).
Z důvodu zvýšení informovanosti a právní jistoty poplatníků zveřejnilo v listopadu minulého roku Generální finanční ředitelství informaci, ve které odráží základní parametry uvedeného ustanovení (dále jen „Informace“). Dle Informace byla fikce zavedena z toho důvodu, aby umožnila překlenout dobu mezi okamžikem, kdy je daňová ztráta tvrzena a kdy je způsobilá k uplatnění. Pokud by fikce zavedena nebyla, současné podání daňového přiznání, ve kterém daňová ztráta vznikla, a dodatečného daňového přiznání, ve kterém je daňová ztráta uplatňována, by nebylo možné.
Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty
Spolu se zavedením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty byl do zákona implementován institut v podobě vzdání se práva na odečet daňové ztráty pro zdaňovací období následujících po období, ve kterém daňová ztráta vznikla. Při vykázání daňové ztráty doporučujeme tento institut pečlivě zvážit, a to s ohledem na všechny okolnosti, které z něho mohou plynout.
Nepříjemnou záležitostí v procesu uplatnění daňové ztráty je prodlužování lhůty pro stanovení daně (v rámci tzv. prekluzivní lhůty). Dle obecných pravidel správce daně může v období 3 let započít kontrolní postup za účelem správného zjištění daně; lhůta začíná běžet ode dne, na který připadá zákonný termín pro podání daňového přiznání. Pokud je však vykázána daňová ztráta, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období vzniku daňové ztráty i za všechna období, ve kterých bylo možné tuto ztrátu uplatnit, uplyne až současně se lhůtou za poslední z těchto období.
Výše zmíněné si uveďme na příkladu. Pokud např. za zdaňovací období 2021 vykážete daňovou ztrátu, pak lhůta pro stanovení daně uplyne až v roce 2030 (tři roky po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání za poslední rok možného uplatnění daňové ztráty). V roce 2030 tak správce daně bude moci např. otevřít daňovou kontrolu za rok 2021. Pokud by daňová ztráta nevznikla, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období 2021 by uplynula v roce 2025.
Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty („dopředu“) tak dává možnost se problému s prodloužením lhůty pro stanovení daně vyhnout. V případě, kdy se rozhodnete institutu využít, je třeba správci daně takovou skutečnost oznámit, a to do termínu pro podání daňového přiznání, za které se daňová ztráta vyměřuje, pozdější podání nemá účinek. Takový krok rovněž není možné vzít zpět.
Jak je to se lhůtou pro stanovení daně v případě zpětného uplatnění daňové ztráty?
Doplňujeme, že v případě, kdy uplatníte daňovou ztrátu zpětně, dle obecného pravidla zákona o daních z příjmů platí, že lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, za které byla daňová ztráta uplatněna, uplyne až současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, za které bylo možné daňovou ztrátu uplatnit. Např. lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období 2020, kdy byla zpětně uplatněna daňová ztráta (vyměřená ve zdaňovacím období 2021), uplyne až v roce 2030.
Pakliže využijete institutu vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty a současně uplatníte daňovou ztrátu zpětně, uplyne lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období zpětného uplatnění daňové ztráty současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Pokud se vrátíme k příkladu v předchozím odstavci (vykázání daňové ztráty za zdaňovací období 2021; zpětné uplatnění daňové ztráty za zdaňovací období 2020; vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty) pak lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období 2020 uplyne v roce 2025.
Závěrem upozorňujeme, že v případě, kdy je podáno dodatečné daňové přiznání uplatňující daňovou ztrátu zpětně v plné výši (tj. z podaného daňového přiznání není možné „dopředu“ uplatnit žádnou její část), je i přesto nezbytné oznámení o vzdání se práva u správce daně uplatnit. Pakliže by k tomu nedošlo, automaticky by se prodloužila lhůta pro stanovení daně. Taková skutečnost byla odsouhlasena Generálním finančním ředitelstvím v rámci Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR.
Upozorňujeme, že příspěvek pojednává o obecných principech a svým obsahem nepokrývá celou oblast, tj. informace v něm obsažené nejsou vyčerpávající. Jedná se o poměrně rozsáhlé a komplikované téma. Pakliže k němu potřebujete doplnění, či Vás zajímá konkrétní situace, kterou řešíte a nevíte si s ní rady, neváhejte nás kontaktovat.
Michaela Kozminská
kozminska@edmutilitas.cz